České Vánoce na dluh: štěstí nad dárky může vystřídat exekuce

Vánoce jsou pro spotřebitele obdobím velkého množství lákavých nabídek půjčit si peníze. Peněžní ústavy a obchodní řetězce se předhánějí, kdo svým klientům nabídne lepší podmínky. Češi se života na dluh nebojí a s klidem opírajícím se o rostoucí ekonomiku si letos plánují půjčit více než loni.

Potěšení toho, kdo nemá své finance pod kontrolou, může mít ale jepičí život a ve výsledku se ale může změnit v noční můru.

Češi shání vánoční dárky včas. Podle průzkumu agentury Ipsos pro jednoho z pěti největších tuzemských nebankovních poskytovatelů půjček Profi Credit má 59 procent lidí nakoupeno už na konci listopadu. Půjčku si na ně vzal každý osmý, třetina přitom o úvěru na dárky vážně uvažuje. Pro srovnání, při obdobném průzkumu před třemi lety přiznal vánoční půjčku každý desátý Čech a využití úvěru zvažovala čtvrtina dotázaných.

„Češi a Slováci si na dárky půjčují méně než některé další národy v regionu střední a východní Evropy. Když už si ale úvěr vezmou, půjčí si větší sumu,“ říká marketingový ředitel Profi Creditu Ondřej Lokvenc.

Průměrná výše vánoční půjčky je podle průzkumu 7 869 korun. Poláci a Bulhaři si na štědřejší Vánoce půjčí v přepočtu zhruba 4 500 korun.

Potvrzuje to i analýza společnosti Provident Financial, která má jen v České republice 200 tisíc zákazníků. Průměrná výše půjčky u tohoto nebankovního poskytovatele hotovostních úvěrů stoupla během posledního roku o pětinu na 18 tisíc korun. Ještě o loňských Vánocích to bylo o tři tisíce méně.

„Díky hospodářskému růstu mají lidé nyní víc peněz a mohou si proto dovolit i vyšší splátky. Zároveň mají mnohem větší důvěru v budoucnost a nebojí se půjčit si větší částku peněz, protože vědí, že ji budou schopni vrátit,“ vysvětluje manažer zákaznického výzkumu Providentu Josef Macák.

Sezona půjčkařů

Zdaleka ne celých 18 tisíc korun ovšem jde na dárky. Pokud už se Češi před Vánocemi rozhodnou pro půjčku, investují část peněz zpravidla do zvelebení domácnosti či pokrytí nečekaných a nezbytných výdajů, jako je například oprava porouchaného topení nebo nákup zimních pneumatik. Dárky přicházejí na řadu až poté.

„Lidé sice plánují nakoupit za pět tisíc, ale ve skutečnosti podlehnou nákupnímu nadšení a reálná útrata tak bude mnohem vyšší. Letos předpokládáme, že za vánoční dárky lidé dají přes sedm tisíc korun,“ potvrzuje statistiky Macák.

Zájem o půjčky se přitom v posledních dvou měsících roku tradičně zvyšuje až o čtvrtinu. Žadatelé také mnohem častěji preferují půjčku v hotovosti než převodem na účet. Peníze tak mají rychleji v ruce, což si žádá krátká doba zbývající do Štědrého dne. Zatímco před deseti lety přicházel nejvyšší počet žádostí o nebankovní půjčky zhruba v polovině listopadu, dnes zájem kulminuje až v polovině prosince.

„V posledních dvou týdnech před Vánocemi poskytujeme dvojnásobné množství půjček než obvykle,“ vypočítává Macák s tím, že ze středoevropských zemí je průměrná výše půjčky v České republice nejvyšší. O 1500 korun větší než na Slovensku a o tři tisíce vyšší než v Polsku a v Maďarsku.

Zadluženost stoupá

Podle dat České národní banky dluhy českých domácností v pololetí činily celkem přes 1,3 bilionu korun. Většinu této sumy, konkrétně 70 procent, sice představují dlouhodobé půjčky na bydlení, spotřebitelské úvěry však mají s dvaceti procenty nezanedbatelný podíl.

Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací mají nějakou pohledávku více než tři miliony lidí, což představuje 44 procent ekonomicky aktivních obyvatel. Jde o množství srovnatelné například s Německem, kde rovněž dluží téměř každý druhý.

Zatímco v Německu se ale téměř polovina lidí dluhům úzkostlivě vyhýbá, přístup Čechů je v tomto ohledu mnohem laxnější. Třináct procent splácí najednou dvě a více pohledávek, pětina dlužníků dokonce přiznala, že alespoň jednou porušila splátkový kalendář. Schopnost lidí splácet své závazky se přitom v letošním třetím čtvrtletí podle sdružení Solus poprvé za poslední rok zhoršila. Podíl lidí s dluhem po splatnosti totiž na konci září mírně vzrostl z červnových 8,10 na 8,12 procenta.

„Růst počtu osob v prodlení je sice minimální, přesto jde o zastavení pozitivního trendu, který pozorujeme od září loňského roku,“ uvedl tajemník sdružení Solus Jan Stopka s tím, že celkově má závazek po splatnosti zhruba 700 tisíc Čechů.

Tato statistika mimo jiné ukazuje na ekonomické nerovnosti v jednotlivých regionech České republiky. Rozdíly přitom nejsou jen mezi kraji, ale také na úrovni okresů. Asi nepřekvapí, že nejvíce potíží se splácením mají občané v okresech na severu Čech av Moravskoslezském kraji. Více než patnáct dospělých občanů ze sta má zápis v negativním registru Solus v okresech Louny, Teplice, Ústí nad Labem, Chomutov a Sokolov. Na Mostecku je to dokonce osmnáct lidí ze sta.

Z nesplacených pohledávek českých klientů má téměř polovina menší hodnotu než 10 tisíc korun, což dokládá nebezpečí životního stylu založeného na spotřebitelských úvěrech. Nejčastěji se jedná o nezaplacené zboží či služby. I kvůli nové televizi nebo chytrému telefonu si tak člověk může zadělat na problém, který v krajním případě skončí až exekucí.

Problém je finanční negramotnost

„Podíl těchto exekucí se těžko určuje, oficiální statistiky neexistují. Záleží na konkrétním portfoliu pohledávek u každého exekutorského úřadu, ale například u největšího exekutorského úřadu v ČR, který je v Přerově, se odhaduje, že exekuce ze spotřebitelských úvěrů a půjček činí jednu třetinu všech vymáhaných pohledávek,“ říká Zuzana Sobíšková, soudní exekutorka z Prahy 6 a mluvčí názorové platformy Exekutoři proti teritorialitě.

Neuspokojivý stav se bude snažit vylepšit i informační kampaň Evropské komise, kterou před půl rokem představila v Praze eurokomisařka Věra Jourová. Podle zjištění Bruselu totiž Češi v drtivé většině nemají přehled o svých příjmech a výdajích, v důsledku čehož pak volí úvěry, které jsou nad jejich síly. Navíc jen 30 procent lidí si přečte celou úvěrovou smlouvu.

„Pramení to mimo jiné z toho, že v České republice neexistuje program systematicky se zaměřující na finanční vzdělávání dospělých,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal s tím, že tito lidé proto sami nedovedou pochopit, jak se do problémů dostali.

Zdroj: byznys.lidovky.cz