Většina lidí ani neví, komu dluží

Stejně jako minulost i dluhy většinu z nás jednou doženou. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, kde všude může dlužit. „Kdysi si vzali půjčku, pak několikrát změnili adresu, peníze zapomněli splácet, a když je po letech najdeme, myslí si, že se na nesplacenou částku dávno zapomnělo,“ říká Markéta Fixová ze společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek.

Dobrá zpráva je, že splácet dluhy je pro devět z deseti Čechů otázkou cti. Vyplývá to z průzkumu, který pro KRUK udělala agentura Ipsos. Odpovídalo v něm tisíc dotázaných. Hlavní motivací pro uhrazení pohledávek je pro tento reprezentativní vzorek populace uspokojení z dosažení stanoveného cíle (59 %). Někdy je ale těžké vůbec zjistit, komu a kolik dlužíme, zvlášť pokud se původní smlouvy dávno ztratily.

Dluhy státu zjistíte lehce

Nejjednodušší je podle společnosti KRUK, která spravuje pohledávky nejen velkých finančních ústavů, ale např. i pojišťoven, dodavatelů energií nebo telefonních operátorů, zjistit, zda něco nedlužíme na daních, zdravotní pojišťovně nebo České správě sociálního zabezpečení.

„Tam většinou stačí obrátit se pro informace na zákaznickou linku nebo dojít na úřad osobně,“ říká Fixová s tím, že u dalších potenciálních věřitelů jde už tak trochu o detektivní práci.

Dluhy je možné mít např. u poskytovatelů energií, pronajímatele bytu, u banky v místě bývalého bydliště.

Navázat kontakt

„Původní věřitelé ale mohou dluh postoupit i někomu jinému, takže ho u vašeho jména ani nemusí mít zapsaný, nemusí ho evidovat,“ upozorňuje ještě Fixová s tím, že výpis věřitelů, kteří dříve soudně vymáhali své dluhy – a může mezi nimi být inkasní agentura, k níž se dostala i vaše nezaplacená pohledávka – poskytne zdarma příslušný okresní nebo obvodní soud.

Jak vyplývá z průzkumu Ipsos, až 70 procent lidí by kontaktovalo banku a požádalo o prodloužení splátek v případě, že by u ní měli půjčku, jež měla být už dávno uhrazena. Dvanáct procent by ale vyčkalo, až je peněžní ústav vyzve sám. Vnímají to totiž tak, že je to především jeho zájem přihlásit se o své peníze.

Vysokoškoláci jsou nejaktivnější

Jen čtyři procenta dotázaných by se cíleně vyhýbala kontaktu s bankou. V této skupině převažují lidé se základním vzděláním, naopak vysokoškoláci jsou v kontaktu s věřitelem nejaktivnější. Banku by požádalo o prodloužení termínu splátek až osmdesát procent z nich.

„Nejvíc by komunikovali s věřitelem podle výsledků průzkumu lidé žijící v Královéhradeckém kraji, kde by rozdělit splátky chtělo 86 procent, nejméně aktivní by byli obyvatelé Zlínského a Karlovarského kraje. Tam by to samé udělalo jen šedesát procent z nich,“ dodává Markéta Fixová, podle které je také důležité mít u všech spolupracujících organizací správné kontaktní údaje. „Předejdete tomu, že se o dluhu dozvíte až na poslední chvíli, kdy už bude řešen soudně.“

Zdroj: novinky.cz